Úprava klubovny
AKCE KLUBOVNA
Každý skautský oddíl má své místečko, kde se schází během týdne, a náš nebyl nikdy výjimkou. Taková klubovna je totiž skoro jako druhý domov. A tak i my jsme si přáli mít tu nejmilejší a nejkrásnější klubovničku.
Ve Volarech jsme dlouho hledali, poptávali se, škemrali…o volné místnosti je dost nouze. Nakonec se nám díky městskému úřadu podařilo nějakou sehnat. Nebyla sice docela podle našich představ, ale jelikož nic jiného k mání nebylo, rozhodli jsme se, že z této uděláme pravé vlčácké, skautské a světluščí doupě.
Začali jsme ji upravovat, s nějakým tím nábytkem přispěli hodní rodičové, a nějaký čas to stačilo. Jelikož to ale nebylo pořád to pravé ořechové, také přišli noví členové a ukázalo se, že ani židle již nestačí, sháněli jsme další možnosti, jak klubovnu vybavit. Jenže vše ke koupi bylo velmi drahé a peněz málo. Co teď? Napsali jsme projekt a vyšlo nám to.
Získali jsme od Krajského úřadu peníze na základní vybavení. Hurá, sláva! A teď začalo velké plánování a okoukávání, co konkrétně si můžeme za dané penízky dovolit zakoupit. Naše velké oči jsme museli přece jen trochu přimhouřit, a své představy upravit. Ale nakonec se podařilo nakreslit takový plánek, který by vyhovoval našim představám a na jehož realizaci bychom mohli mít.
Druhou fází bylo běhání po obchodech a shánění věcí. O je, tolik zboží, jen vybrat to správné. Je to jistě radostná záležitost, nakonec ale nebyla vůbec jednoduchá. Chtěli jsme, aby vše bylo sladěné, a sehnat věci, které by tomu odpovídaly, bylo hodně těžké. Ale i když si starší skauti a vůdcové málem nohy uběhali, vše bylo korunováno úspěchem, věci zakoupeny a převezeny do klubovny. No – věci. Pro mnohé z nás bylo velkým překvapením, že v klubovně není celá skříň, ale bedna s prkny a prkénky, šroubečky…zkrátka teď teprve nastala pořádná práce. Z nakoupených součástek vytvořit nábytek. Práce se ale skauti přece nebojí!
A tak jsme strávili mnoho času nad skládáním, sestavováním a jiným upravováním něčeho, co zprvu nevypadalo nijak konkrétně, ale z čehož se posléze začaly nořit židle, stoly, skříňky… A kluci měli pořádnou radost, neb kde jinde si mohou zkusit vyrobit vlastní nábytek. Byla to ohromná zkušenost nakonec pro nás pro všechny, malé i velké. A uplatnil se každý – někdo tapetoval, jiný věšel záclony, vyměřoval, přemísťoval, odnášel a přinášel…inu mákli jsme si všichni.
A taky se naučili kupu prací, o nichž jsme dosud ani nevěděli, že existují, a určitě bychom si do nich jen tak sami netroufli. Ale v partě jsme to zvládli a to je hlavní. A výsledkem je pěkná klubovna. Na níž sice práce zdaleka ještě nekončí, ale kde si můžeme uložit své věci, všichni sednout k velikému stolu na židle, dokonce si i uvařit čaj a připravit v kuchyňském koutku něco na zub. Zbývá ještě natáhnout koberec, zatím jsme rádi, že po útrapách s jeho velkými rozměry jsme jej dokázali do klubovny vůbec nastěhovat. Museli jsme jej totiž vpravit oknem, nikde se s ním nedalo vytočit, a málem jsme přitom zastavili i dopravu (no naštěstí nic nejelo J)
Ale ať už s tím byla práce jakákoliv, těšíme se, jak se na něj rozvalíme a budeme si povídat o tom, co jsme společně zažili a co ještě zažijeme.
Takže – sláva upravené klubovně a díky všem, kdo se o ni zasloužili!
Fotografie z úpravy klubovny naleznete ve fotogalerii.
Projekt se mohl uskutečnit díky dotacím Jihočeského kraje.
(http://www.kraj-jihocesky.cz/)